fbpx

ABKM – Fakta o mléku

kráva bio

Používání kravského mléka ve stravování s sebou nese mnoho otázek. Často je skloňovaná alergie na bílkovinu kravského mléka (označovanou též zkratkou ABKM), a to v souvislosti s pláčem miminka, bolestí bříška, kolikami a celkovým neprospíváním.

Mlékárenský průmysl má ve světe velkou marketingovou podporu, ze které plyne, že bez kravského mléka se nedá žít. Člověk je ale jediný savec na světe, který pije mléko jiného savce a pije ho i dávno po jeho odstavení od mléka mateřského.

Mléko

U nás hojně používané mléko krav, je určeno primárně k výživě telátka. Naši předchůdci, lovci a sběrači, mléko živočichů vůbec nevyužívali. Později, po přechodu k zemědělství se situace změnila. Mléko býložravců se stalo nedílnou součástí jídelníčku. Bylo to však mléko živé, od různých zvířat, plné vitamínů, tuků i laktobacilů pomáhajících jeho trávení a obohacujících mikrobiom jeho uživatele. Zvířata žila celý rok venku, jedla zelenou trávu nebo seno a kráva nedala více než 7–10 litrů mléka.

V současné době šlechtěné krávy žijí v nepřirozených podmínkách. Jsou uvázané ve stájích a krmeny směskami pro lepší dojivost. Jejich jediná náplň dne je stát a „vyrobit“ co nejvíc mléka. 40–50 i více litrů denně je běžná norma.

Po podojení se mléko od všech krav smíchá, odveze do mlékárny a průmyslově zpracuje. Odtuční se, pasterizuje, homogenizuje, vysuší případně ochutí a osladí. Vzniká tekutina, která s původním mlékem má společnou jen základní barvu a původ. Vysoce upravené mléko často ani nezkysne, začne hnít a zapáchat. Je to způsobené vysokou pasterizací, která v něm zničí vše živé a potřebné.

Kasein

Kasein je mléčná bílkovina náročná na trávení. K jejímu zpracování tělo potřebuje vhodné enzymy. Jedná se o enzym chymosin, zvaný též rennin. Ten úzce souvisí s pepsinem, který se přirozeně nachází v žaludku savců. Oba společně proměnní tekuté mléko na „tvaroh“, který trávicí soustavou prochází pomaleji. Lépe se tráví a výživné látky mají dostatek času se vstřebat. Pokud k dostatečnému sražení nedojde, žaludkem mléko rychle proteče a tím se zkrátí proces trávení. Prostředí v žaludku se tím stane kyselejší. Podráždí střevo, které se stává více propustné, náchylné k zánětům, krvácení i ztrátě železa.To způsobí průnik malých nestrávených části kaseinu do krevního oběhu. Tělo je vnímá jako cizorodou látku a vytváří proti ním protilátky. Nezpracovaný kasein v těle matky se krví dostává i do mléka mateřského. Způsobuje miminku zažívací problémy, bolesti bříška, nadýmaní, průjem, zácpu i hleny či krev v stolici.

kráva bio

Aby toho nebylo málo, existují celkem čtyři hlavní typy molekul kaseinu: Alfa-s1, Alfa-s2, Beta a Kappa, které jsou odlišné a různě se sráží. Před industrializací zemědělství krávy produkovaly mléko výhradně s Beta kaseinem typu A2. Šlechtěním krav nyní převažuje kasein Beta typu A1, který je považován za hlavní alergen mléka.

U původních druhů krav jako např. plemene Jersey nebo Brown Swiss, převažuje kasein Kapa BB a AB, takové mléko může být pak vhodné i pro lidi s intoleranci běžného mléka. To samé platí i pro mléko kozí, ovčí či jiné.

Kravské mléko s vysokým obsahem bílkovin je určeno pro rychlý růst těla, vývoj svalů a kostí. Naopak, lidské mléko s nejnižším obsahem kaseinu je vhodné pro pomalý vývoj s důrazem na vývoj nervové soustavy a mozku.

Laktóza

Laktóza je mléčný cukr, trávený enzymem laktáza. Ten štěpí laktózu na glukózu a galaktózu. Galaktózu je nutné opět rozložit na glukózu pomocí enzymu galaktozidáza, který se věkem u mláďat živočichů postupně přestává tvořit. V případě, že jedinec pije mléko déle, laktáze se vylučuje dál, galaktozidáza nikoliv. Nevyužitá galaktóza se ukládá v kůži nebo v oční sítnici, kde může časem způsobit oční zákal.

Dnešní mléko

Bílkovina v současném upraveném mléku je těžce, neúplně stravitelná. Mléčným cukr se rozkládá nedostatečně a tuk mléka obsahuje zbytečně mnoho cholesterolu, zatěžuje zažívání a rychle oxiduje. Má vysoký obsah fosforu a malý obsah vitamínů. Často obsahuje aditiva, pesticidy, antibiotika i stresové hormony.

Zůstává jediný důvod, proč pít mléko – vápník. Ale jenom jeho 25 % skutečně tělo využije a současně následně použije na zpracování kaseinu, takže ho v těle mnoho nezůstane. Lepším zdrojem jsou tmavě zelená zelenina nebo semínka.

Sýr je na tom podobně jako mléko. Obsahuje nestravitelný kasein, oxidovaný tuk, zbytky laktózy. Výhoda je, že sýr navodí pocit nasycení. Nasycení ale neznamená vstřebávaní živin. Je to jenom naplněný žaludek, který má mnoho práce se zpracováním obsahu, a tak klesá celková energie a chuť k další činnosti.

Je to krásně pozorovatelné u dětí na umělém mléku, napijí se a vydrží hodiny spát. Vypnou a jenom tráví obsah žaludku. Kojené děti se budí o mnoho častěji a dožadují se kontaktu s mámou a nové dávky lehce stravitelného mléka.

Výjimkou jsou zakysané mléčné výrobky. Bakterie a kvasinky v nich obsažené upravily pomocí fermentace – kvašení, základní surovinu tak, aby byla pro nás lépe stravitelná. Je třeba poznamenat, že kefír nebo jogurt slouží jen ke zpestření jídelníčku. Neměl by se z nich stát základ výživy.

Mateřské mléko a novorozenec v porovnaní s jiným mlékem:

  • má nejnižší obsah bílkovin proti ostatním živočišným mlékům
  • má nejnižší poměr kaseinu (mléčná bílkovina) k syrovátce
  • má vysokou vysoká vstřebatelnost vápníku
  • mléko obsahuje přirozené bakterie, které se podílí na jeho trávení
  • mléko přímo působí na mikrobiom dítěte
  • lidský novorozenec potřebuje ze savců nejdelší čas na růst těla a vývoj mimo dělohu a tím jiné, nízko-bílkovinné mléko
  • lidský novorozenec má nejmíň chymosinu v žaludku
  • kojením se přenášejí protilátky z matky na dítě
  • kojené dítě nepotřebuje ve stravě přijímat mléko jiného savce. Mateřské mléko je pro ně plně dostačující i ve starším věku.

Současné kravské mléko může postupně způsobit, nebo mít vliv na:

láhev s mlékem
  • chronickou únavu
  • poruchy zažívaní
  • problémy s trávením
  • problémy s dýcháním a astma
  • neurologické problémy
  • poruchy imunity a krvetvorby
  • aterosklerózu a vysoký cholesterol
  • bolesti svalů a pohybového aparátu
  • noční pomočování u dětí
  • hyperaktivitu
  • migrény
  • alergie
  • aterosklerózu
  • diabetes 1. typu
  • akné
  • revmatickou artritidu
  • snížení IQ u dětí
  • neplodnost
  • rakovinu a infekce pohlavních orgánů

Po úplném vysazení mléka se stav organismu nevylepší okamžitě, trvá to nějakou dobu. Vytrvat ale stojí za to.

V mé praxi se často dostanu k maminkám, když je rozhodnuto. Dítě se nechtělo kojit, bolelo ho bříško, mělo průjmy a hlen ve stolici, nepřibíralo tak, jak by mělo. V anamnéze se objevila zmínka alergiích u rodičů a pediatr doporučil přechod na umělé mléko, ideálně hypoalergenní, nebo v závažnějších případech, speciální výživový přípravek. Osobně mi to přijde velká škoda. Mateřské mléko a kojení nejde jednoduše nahradit.

V pokračování článku se podíváme na možnosti, které při projevech ABKM máme.