Žena je těhotná, připravuje se na porod, těší se na miminko. Představuje si, jako ho bude kojit, uspávat, hladit ho ono je často vše úplně jinak. Miminko je náročné, brečí, nespí, nemá rádo dotyky a rodiče jsou zoufalí. Pediatr v tom problém nevidí, rodina neporadí.
Při hledání odpovědí a pomoci na netu, najdou rodiče dvě zkratky KISS syndrom a ABKM.
Co mají společného?
KISS syndrom – více zde
Příznaky: problémy se sáním, polykáním, slinění, preference jednoho prsu, zvracení, koliky, zácpa, změny ve stolici, neklid, dráždivost, nespokojenost, pláč bez příčiny, prohýbaní se do luku, neklidný a přerušovaný spánek, dlouhé a úmorné uspávaní, snížené zvládaní stresu, nelibost v nových situacích
ABKM – alergie na bílkovinu kravského mléka – více zde
Příznaky: zvracení, koliky, zácpa, nadýmání změny ve stolici, neklid, dráždivost, nespokojenost, pláč bez příčin, neklidný a přerušovaný spánek, ekzém, častá nemocnost apod.
Co je možnou příčinou výše popsaných stavů?
V odborné literatuře se uvádí, že za potížemi stojí blokace na úrovni týlní kosti a 1. krčního obratle nazývaná též KISS syndrom. Z praktických zkušeností MUDr. Živného (dětský neurolog), je dráždění bloudivého nervu (latinsky: nervus vagus) způsobeno blokací na úrovni 7. krčního obratle nebo na úrovni hrudních obratlů.
Z mozkového kmene a z prodloužené míchy vystupují párové struktury nazývané hlavové nervy, kterých úkolem je spojení mozku s periferními částmi těla. 12 hlavových nervů neustále vysílá signály do těla, ale také je z těla přijímá. Hlavové nervy převážně inervují oblast hlavy a krku.
Výjimkou je bloudivý – 10. párový hlavový nerv. Jak název napovídá, bloudí po celém těle a přenáší senzorické informace z vnitřních orgánů do mozku a zpět. Zasahuje do břišní dutiny, přechází přes srdce, plíce až k trávícím orgánům. Je zodpovědný za dávivý reflex, stimuluje peristaltiku gastrointestinálního traktu, zpomaluje frekvenci srdce, reguluje pocení, krevný tlak i celkový klidový stav organismu.
Bloudivý nerv má funkci:
- motorickou – pohyb v oblasti hltanu, hrtanu, jícnu,
- senzorickou – smyslové vnímaní chuti,
- senzitivní – vnímaní a citlivost na sliznici všech vnitřních orgánu,
- parasympatickou – relaxuj, odpočívej a správně funguj, inervace hladké svaloviny orgánů.
Při jeho dráždění, poruše, zánětu apod., dochází k rozladění celého organismu:
- bolest – vzniká při uskřípnutí nebo útlaku samotného nervu, nebo struktur v jeho blízkém okolí. U dětí s KISS syndromem dochází k jeho zaskřípnutí zejména v oblasti lebečního otvoru Foramen Jugularis. Bolest může být silná, dlouho trvající. Doprovází ji bolest hlavy, zvracení, průjem, třes, nemožnost se uklidnit, usnout, najíst se.
- porucha funkce orgánu – když řídící jednotka nefunguje, nefunguje ani nic pod ní. U dětí s KISS je to patrné na poruchách polykání, trávení, vylučování. Miminko brečí, nechce se přisát, nejde mu polykat, pláče, třese se, nejde uklidnit, má průjem, stolice je hlenovitá, zapáchá, má reflux, blinká, pálí ho žáha, má křeče, hubne a neustále pláče.
- porucha rovnováhy – správná propriocepce (poloho a pohyb cit). Ditě má rozladěné vnímaní o „umístění“ svého těla ve světe. Okolí se s ním točí, dítě brečí, nemá rádo změny poloh, „neví“ kde má své jednotlivé části těla. Vyžaduje zavinutí, houpání a nošení v náruči.
- dráždivost – miminko se prohýbá, rozhazuje končetinami, leká se a pláče. Starší děti neposedí, jsou agresivní a nejde jim vyhovět.
Citace z korespondence s MUDr. Živným: Hezký souhrn informací o roli bloudivého nervu. Na základě vlastních klinických zkušeností si ale dovolím oponovat konstatování, na jaké úrovni u osových blokád k ovlivnění funkce bloudivého nervu dochází. Zcela jistě to není v jugulárním otvoru (anatomicky to není možné) a jen raritně na úrovni horní krční páteře. Daleko pravděpodobnější je jeho ovlivnění kaudálněji, na úrovni cerviko-torakálního přechodu (CTJ) a horní hrudní apertury. Obecně je u osových blokád přeceňována role atlanto-okcipitáních kloubů (což je podstata pravého KiSS syndromu popsaného Dr. Bidermannem, který je mezi osovými blokádami poměrně vzácnou situací) a horní krční páteře obecně. Mnohem významnější se jeví blokády na úrovni CTJ a horní hrudní páteře„.
Mámy se trápí, hledají potraviny, které miminku škodí, skoro nic nejí, přestávají kojit a přechází na umělé mléka. Nebo naopak, kojí, ale u toho dokolečka řeší KISS syndrom, odblokování a cvičení. Často může dojít k záměně nebo prolnutí KISS syndromu za/s ABKM a obráceně, tj. eliminační dieta je bez většího efektu na celkové zlepšení stavu dítěte , nebo manuální terapie nepřinesla to, co se od ní očekávalo.
Vždy doporučuji rodičům myslet na tyhle dvě skutečnosti. Je fajn hledat pomoc s oběma příčinami a změny nakombinovat tak, aby jejich výsledek byl ke prospěchu celé rodiny.
S dětmi a jejich rodiči pracuji už 26 let. Pokud u svého dítěte pozoruješ výše popsané, neváhej mně kontaktovat. Můžeme se potkat osobně i online 🙂 Nabízím poradenství i manuální ošetření dítěte nebo dospělého.
Článek četl a revidoval MUDr. Boris Živný, NeuroCentrum Clinic, Jesenice u Prahy
Funkční doporučení, co doma dělat, najdeš v článcích zde:
KISS syndrom – Co s tím doma můžu dělat? (andreabehalova.cz)
ABKM – Projevy a možnosti řešení při zachování kojení (andreabehalova.cz)
KISS syndrom – Metoda Moniky Bauer – Andrea Běhalová (andreabehalova.cz)
